Výkřik zoufalství

25. května 2011 v 22:08
Stále dobře funguju a plním povinnosti, jedu podle toho systému, co sem tu psala dřív. I když toho teď mám šíleně moc a jedu od šesti ráno do půlnoci bez zastavení, zatim to přežívám. Škola, zkouškový.

Je ale jedna věc, z které mám hrůzu. Pojedu teď na pět dní na kurz. Se školou. A celou dobu tam budu muset komunikovat s lidma, hrát nějaký debilní hry a fungovat jako člověk, účastnit se reflexí a poslouchat, co sem udělala špatně. Chci špunty do uší a bublinu kolem sebe, aby ke mně nikdo a nic nemohlo. Jak se mám obrnit? Jak mám udělat, aby mě to nesesypalo? Mám teď tak dobře našlápnuto a z toho pitomýho kurzu mám takovej strach. Z toho fungování s lidma. Povinnýho fungování s lidma. Celodenní, několikadenní maraton kontaktů.
Další oblastí je tým, ve kterým jsme taky něco zpracovali. Nesnáším ty lidi, nemám nejmenší důvod s něma spolupracovat. Jsem garant bloku, kterej sem nevymyslela, kerej se líbil ostatním, tak sem souhlasila (ať nedělám tlaky) a upravila do aspoň trochu schopné podoby. Sama bych to hrát nechtěla. Jak mám pak vystupovat severénně, přesvědčivě, stát si za tim??? Jak je mám neposlat do prdele, až moje úzkost dostoupí vrcholu? Jak se mám nerozbrečet? Jak s něma mám komunikovat v mezích? (Odůvodnění je jednoduchý, pak s něma už fungovat nemusim, tak nemusím dělat tlaky, je to zbytečný.)
Nechci, nechci, nechci tam jet. Ale musim. Jestli chci dodělat školu.
Nesnášim ty lidi a už je pak nikdy nechci vidět, slyšet, snažit se furt s něma vycházet a vevnitř se furt jen děsit všeho.

Prosím, nějakou strategii. Já chci bublinu, která mi dá schopnost nebrat si nic a být maska a ne já. Jen na těch pár proklatejch dní.
 


Komentáře

1 fall fall | Web | 26. května 2011 v 6:55 | Reagovat

Dobré ráno,

přemýšlím, že vlastně skoro vždycky, když sem se upsala/slíbila něco, co mi bylo silně nepříjemné, snažila sem se, aby to nebylo poznat.
Zaměřila jsem se na všechno okolo mě, co bylo v danou chvilku důležité, sama sebe jsem zcela vypustila.
Doslova sem se "napíchla" na ty druhý lidi, a jela na podobné vlně (ano, na mou hladinu foukalo silněji než na ty jejich, takže u mě vlnka za vlnkou), a bavila jsem se vlastně doopravdy, ačkoli sem o sobě prakticky moc nevěděla.
Mechanické reakce. Na intonaci hlasu nepotřebuješ mozek.
Funkční, ale nepokládám to za dobré praktikovat celodenně, nebo na víc dní. Po skončení si totiž připadnu jak probuzená Šípková a v určité chvíli se může začít vypínat i tělo :-D, takže doporučuju tohle přenechat na nějaké echt zátěžovky.

Pokud jsem pochopila správně, máš na starosti nějaký blok, tedy lidi v týmu.  Nemyslím si, že je nutný vytvářet nějaký zbytečný komunikace. Prostě řeš to důležité, a pak se miz. Poslouchat ostatní. Nemusíš přece o sobě nikomu extra vykládat.

Můžeš to brát celé jako velkou hru o život, jejíž jediný pravidla jsou "žij a nech žít", anebo můžeš zkusit víc pochopit, proč ti tak strašně vadí určité věci, případně jestli se s tím dá něco dělat nebo nedá.

Snad to nevyzní hnusně, ale když ses rozhodla jít mezi lidi na školu, musíš to obhájit. Jestli na to nemáš, tak si hoď dálkovou formu studia a nebeč.
(já si takovýdle věty říkala třeba když k nám došla babička hlídat In, když jsem šla do práce. Že jsem si to sama vybrala, že přijde ona a ne nějaká jiná zodpovědná osoba, takže musím nést následky...).

Psala jsi tu někam článek o tom, že funguješ v nějakých skupinkách na škole. Máš přehled o tom, co za lidi to asi bude. Vytěž z toho maximum.
Udělej maximum pro to, aby ses vrátila s něčím novým (a nebyla to deprese ani úzkost).
Mluv tehdy, když chceš (povinná mluvení jsou něco jinýho), když nechceš, nemluv. Prostě buď!

ps. nevím co a kde to bude, ale jestli se dostaneš aj ven, choď ven, když tě to bude srát vevnitř!

2 fall fall | Web | 26. května 2011 v 8:43 | Reagovat

nejvíc důležité je podle mě dělat CO NEJMÍŇ zbytečných věcí nebo mluvení.
nejseš povinnována ničím navíc! V rámci mezilidského fungování existuješ cca 22let (nevím, odtušuju věk), takže hranice taktnosti a morální mantinely určitě máš. Všechno navíc patří těm, na kterých ti záleží. U ostatních to je zbytečné. ve tvém případě.

Takže pokud budeš cítit, že tě něco někd zajímá, inestuj do toho! Můžeš jen získat (zkušenost nebo i něco dalšího).
na zbytek se vykašli a dělej jen svou práci.

3 fall fall | Web | 5. června 2011 v 21:25 | Reagovat

slečno, jak válčíš?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.