neotevírejte třešně, nebo je už nebudete jíst:)

9. června 2011 v 10:02
Hrozně divný dny toto. Přelívá se mi to z absolutní avúlie (to slovo fakt existuje, řikali to ve škole!) do perfektního fungování. A nikde to nevydrží moc dlouho. Člověk fakt neví, co čekat.

Nicméně se docela daří. Teda ani ne tak mou zásluhou, prostě to vychází. Haluze jedna za druhou. V pondělí sem psala písemnou zkoušku a ještě nemám výsledky, ale předpokládám úspěch. V úterý jsem se vyžívala v roli matky, dopo jedno dítě, odpo druhý. Ve středu další zkouška a fakt sem nevěděla, jestli sem ji dala. Dala. No a ještě mi to zapsala, přičemž mi chyběla jedna odevzdaná práce. Takže co? Takže o starost míň - psát to už rozhodně nebudu. No a pak mi jeden učitel zapsal zkoušku, co sem psala před 14 dny a byla teď už vpodstatě smířená s neúspěchem. No a mám B! No a ještě mi zapsal seminář, kde sem taky měla cosi odevzdávat. Prostě bomba. Eštěže nejsem moc poctivá a nedělám věci dopředu. Víte kolik písmenek bych už napsala zbytečně?:D (Ovšem ten mozkovej přínos..., ten mi chybět bude, až budu muset psát bakuli...)
No a tím včerejšek nekončil. Odpoledne sem zas hlídala a byla bouřka a mě štvalo, že nemůžu být s děckem venku - ono chrnělo v kočáře, se kterým sme před deštěm dojeli domů. Mám ráda bouřky. Je krásněj vzduch a studenej déšť a přitom není zima. A bouchaj hromy a já se trochu bojim. No a tak sem si psala deník (a byla placená od hodiny:D).

Jo a ještě jedna věc. Včera i v uterý sem byla na třešních. Kousek od nás roste strom a je obsypanej třešněma a nechápu, že místní děcka to už neobraly. Do třešní se zásádně nedívám, protože vím, že kromě mně chutnaj aj jiným tvorům. Kvůli tomu sem třešně několik let prakticky nejedla, jen když sem někde narazila na květnový raný, ty ještě červavý nejsou. No a včera sem byla na třešních po té bouřce a to byl bezva adrenalin. Zkuste lízt po stromě, kterej je uplně mokrej. No nezabila sem se (ale chlap mě málem zabil, že mám debilní nápady).
A kromě třešní byl včerejšek den obžerství. Snědla sem děsně sladkýho. A přesně vim, proč to. Byla sem naštvaná, nechtělo se mi vstávat (hodinka zdřímnutí po megadobrymzdravym obědě byla ukončená příliš bzno) a věděla sem, že budu muset být s děckem dvě a půl hodiny doma a mě to doma nebaví. Jakože u nich doma. A tak sem zcela vědomě šla do obchodu a koupila si mléčný řez, milky way, koko a takový ty celozrný sušenky co nevim jak se jmenujou a jsou perfektní ke kafi. No a postupně sem to zbušila a měla výčitky. Normálně vědomá akce, nechtělo se mi zapojovat racio mozek ani vůli a říkala sem si, že mě to bude štvát, ale co. Prostě ale co. Tak sem už aspoň nevečeřela a dala si jen puerh. Miluju puerh.

No a jdu se učit. Vstávala sem v 7 a ještě sem se na to ani nepodívala. Ale zas sem si splnila jinej restík:) Zítra mám těžkou zkoušku. Spíš ji asi nedám. Ale tak co kdyby to náhodou vyšlo, žeano!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.