takhle otevřený nitro mám, protože na to konečně přišli

19. září 2011 v 23:33
Dneska jsem si v duchu zajuchala.Sestra mi potvrdila, co jsem už nějakej čas tušila. Karty se obrací. Moje nevděčná (a vlastně nereálná) role v rodině je minulostí, nastává nový čas. Hej. Vstříc novým zážitkům. Dobře. O co jde? Až do nedávné doby jsem byla považována mými rodiči za nezodpovědnou, která má nejistý vyhlídky. Jak jen dopadnu? Jak jen se uplatním v životě se svým temperamentem, neschopností, nevůlí a čim všim ještě? Ještěže aspoň ten její chlap je co k čemu. On se o ni postará. Jen aby to ale ona nějak nezesrala... Tak zhruba doteď.
No a? A vypadá to, že naši svůj názor přehodnotili. Že prej jsem zodpovědná a tak. A prostě..., to je jasný jejda neasi. Když se podívaj na život můj a na život starší (dosud opěvované a chválené) sestry, doprčic je naproso jasný, kdo je zodpovědnější. Studuju školu, která pravděpodobně bude korespondovat s mým budocím pracovním zaměřením, mám perspektivní vztah (naši mého chlapiska zbožňují, eh), vydělávám si, můj pes není nezvladatelná příšera, ale vychovaný krásný výstavní kousek, pěstuju kytičky, káčkuju medvídky, sportuju a chodím do přírody. Taky si vařím makrobiotický polívky a nepiju alkohol, opouštím práci po nocách a přesunuji se k práci přes den. Jo, to já dělám. Oni totiž rodiče rádi vidí zajištěnou budoucnost svých dětí (ne, vážně se tomu nedivim). Chtějí vědět, že jim ti haranti nezůstanou na krku. A chtějí vidět, že se svým životem dobře nakládají, nehazardují se zdravím a tak.
Jako nedivím se, že se jim líbí, jak žiju. Mně se to taky líbí. Já jsem totiž dost usedlá a zaprdlá a nemám tendence vybavovat se po hospodách s pochybnými přáteli (co na tom, že vztahy nebuduju skoro vůbec, to mátinka nepovažuje za důležitý).

Víte žárlila jsem na sestru, ale jen proto, že jsem nikdy neměla to ocenění od našich, co ona měla. Jsme sestry kousek od sebe a ona je starší a to srovnávání je prostě přirozený, ale naši to moc nezvládli. Nezažila jsem moc úspěchů a ty co byly, byly často přiřknuty sestře.
Jó, ale sestru mám ráda, ona toho nikdy ani za mák nezneužívala. Náhodou..., mnoha věcí si na ní nesmírně vážím. Skromnosti hlavně.

Ale jsem ráda, že jsem já:) A jsem ráda, že po těch letech slyším, že jsou se mnou naši spokojení. Sice nikoliv z jejich úst (na to se u nás nehraje), ale z úst sestry mladší, přetlumočeno.
A víte vy co? Myslim si, že tohleto je nakop pro mě jak prase. Že moje sebesračky vycházející nejspíš právě z toho zneuznání rodiči, by tímto mohly odplout do zadních šuplat paličky makovičky a já budu šťastná až do smrti. Jeah bejbe.

A jedna netematická (anebo tematická, ony se ty propojení najdou všude všade). Řekněme třeba, že jsem sama v Brně a že mi chybí chlapisko moje drahé. Nicméně nepodléhám depkám a těším se na babskoletní vandřík! Aneb plány jsou nutné.
 


Komentáře

1 barumka barumka | Web | 20. září 2011 v 7:46 | Reagovat

To vubec nezni spatne. Davas tam hodne sladky ovoce, takze cukr tam ani neni potreba. Ja delam kasi tak, ze namocim vlocky s rozinkama pres noc do vody a rano tam nakrajim ovoce, orisky, proste co mi prijde pod ruku, ale nevarim (a nedavam mliko). Je to dobry i tak:) Ale zase to chce trosku osladit.

2 fall fall | 28. září 2011 v 23:44 | Reagovat

prosímtě, napiš mi mail, v ajké té lesní školce děláš. Vysvětlím též po mailu. Nejde o nic extra závažného, ale mailem to bude lepší:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.