alkohol a páni kluci

21. října 2011 v 17:09
Ach jo,proč já to dělám? Celej den mi je mírně zle. Jo. Včera jsem pila alkohol. Obyčejně nepiju. Ale když to byla taková fajn příležitost... Čtyři piva. Po jaké době? Koncert kamarádů kapely v jednom příjemném cafečku v Br. Pak se ještě hrálo na kytary a zpívalo a balo příjemně.
A já si zas uvědomila, jak je zvláštní, že nemám přirozeně stanovenou hranici mezi velkým přítelstvím a něčím víc u pánů kluků, které mám ráda. Které mám zapsané. Sexuálního v tom nic není. Nepřitahují mě. Ale můj cit k nim, to, že mi na nich záleží, to nemám jasné. Když si dám alkohol, byla bych schopná se s někým z nich začít líbat, ačkoliv v tom není žádná touha po něčem. Jen prostě ten cit k blízké osobě. Ale miluju jen to své chlapisko. To vím přesně a jasně.
Prostě zvláštní. Ještěže máme tu morálku. A ještěže mám mozek, kterej ví, co se smí a co ne:)
A ty pány kluky vždycky raději varuju, že když piju, jsem přítulná a že to vlastně vůbec nic neznamená. Naštěstí oni ví:)
Ale běžně se s nikym nelíbám, jen s tím svým:D
 


Komentáře

1 fall fall | 25. října 2011 v 22:19 | Reagovat

jojo, tohle až moc dobře znám...jako bys to napsala za mě.
Je to ale zvláštní že? Taky kolikrát mám tendenci fakt někoho políbit, nebo ho sisknout v dlani, ale stejně jako se to stane to zase odejde...naštěstí se mi už podařilo zvládnout to tak, že se to neděje. ideální je - nepít vůbec...
pak to skončí u nějakého toho doteku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.