Květen 2012

kam zmizí kofein z kávy bez kofeinu, nevíš.

28. května 2012 v 9:56
sedím v posteli zakrytá peřinou, vedle na talířku zbytek ředkvičky a o kus dál kafe. posledních pár hodin věnovaných učení! výsledek nejistý.
až to zkončí, půjdu do drogerie a koupím si pinzetu. z brady si vytrhnu tři černý chlupy.
.
psí oči a psí chlupy v posteli. i zbytek psa teda.
.
tibetský vlaječky a papyrus v okně, Fall, až k nám někdy půjdeš, nemůžeš nás nenajít:)
fialky v květu jak šílený.
všude nepořádek (už zas?)
.
další lesoškolkovské bláznění. jestli ty státnice neudělám nebo jestli je udělám, ale nedostanu se dál, asi budu lesoškolkovat tam. nebo aspoň snít a vymýšlet a plánovat. aspoň nějakej čas. změna způsobu žití by mi asi bodla.
ale zas být tam bez chlapa... to bych nedala.
.
.
.
každopádně po dnešku odhrnu ze stolu legislativní srance a speckové bláboly a vytáhnu šicí stroj. a bude.


maso

25. května 2012 v 21:34
aaa, to bylo náročný...

... nesnáším práci s masem, když vidím práci s masem, když někdo v mým prostoru manipuluje s masem a nemá na to uklizenou linku se vším všudy, neumyje potom dřez a nevyhodí houbičku a hadýrku, kterou utřel linku.
mně z toho teď normálně bylo zle. spolubydlící.

ježkovy, já potřebuju bydlet sama. nebaví mě vystavovat se konfliktům.

ech.ooo

24. května 2012 v 22:23
jen takové mimochodní echo...

jsme teď s chlapem hodně doma, oba se učíme na státnice. dlouhodobej stav. a je to moc dobrá doba. mluvíme spolu, díváme se na seriál, vaříme a jíme. nic vztahu neprospívá tolik, jako společně trávenej čas.
taky spolu sníme, jak budeme venku. na vandru. ráno vylézt ze spacáku a zjistit, že je teplo, sundat ponožky a projít se rosou. posnídat večer zalité vločky a sbalit se na cestu. odpoledne najít další spací místo a uvařit si nejdřív čaj a pak nějakou dobrotu. smát se, že on jede na vandru na úspornej režim a já na spotřební režim. vnímat zeleno a krásno.

jej, snad to vyjde a pojedeme někam aspoň na pár dní.

volno dýchá

18. května 2012 v 14:00
7/8 hotovo. tzn obhajoba, pět předmětů plus dva v jednom. na druhých státnicích učitelky hleděly, že už za sebou máme první. a že prej ob den dělat další je sebevražda. dík.

už sem vyprala tři várky prádla. tři ještě budou.
uklízím. jím.
včera sem poslouchala fixu, byla krásná (mluvim o sobě) a pila víno.
dnes sem venčila s chlapem.
a dnes sem dobře spala. moc dobře. a dlouho.
budu háčkovat a poslouchat hudbu. tu dole.

prostě... do neděle oraz, než se zase začnu učit. je mi fajn. ježkovy mně je tak strašně fajn, že sem to dala!


dejmicigo

17. května 2012 v 5:50
ááááá

fakt mi není fyzicky dobře. ani trochu. (jak by taky mohlo být... ve čtyři ráno, kdy hudba končí, stoly jsou polité a ubrus je na zemi... jsem si to štrádovala městem na podpadkách, vymóděná a namalovaná. a nevyspaná. v nonstop obchodě si koupila milky way a jonťák, v tašce nesla litr silnýho a sladkýho černýho čaje. snězeno, vypito, přede mnou kafe.)
úterní státnice za mnou. kdybych nebyla takovej machr, už se mi před jménem houpe titul. ale já jsem machr (samozřejmě), takže mě za hodinu a třináct minut čekaj další dva předměty. na který sem měla na učení den. den!

fakt mi není fyzicky dobře. ani trochu. mám pocit, že se pobliju a vyplivnu celej obsah podkůže.

a nejvíc mě na tom štve, že před komisí budu plácat povrchní žvásty, ačkoliv mě ty témata hluboce zajímaj. (machr) ale jeden den...

vylito. nevyblito.

o jednom porodu, co bude.

13. května 2012 v 12:47
Něco z kapku jiného soudku. Moje těhotná kamarádka M bude rodit v zahraničí, kde momentálně i žije. Teďka je tu na víkend a samozřejmě jsme se musely vidět (státnice nestátnice). No a víte vy co? Fall? Že prý jestli bych nechtěla být u porodu. Že prý by jí to bylo příjemnější, než si domlouvat dulu. Že prý tam má právo na porodní asistentku pro porod doma a že by mě u toho měla ráda, pro tu podporu. Týjo. Hustý. Ne že bych nepřemýšlela o tom být v tom čase u nich, abych se postarala, uvařila, pohoupala mimčo, uklidila a tak. Aby měla maminka pohodu po porodu (i před ním). Ale tohle mě fakt moc mile překvapilo.
Tak se těším, že po státnicích si popučuju knížky o porodech do vody a domácích porodech a něco o tom, jak to vlastně probíhá, jak maminku nerušit, aby se mohla věnovat sama sobě a poslouchat své tělo. To bude zajímavý.

No a pak jsme se taky bavily, jak to bude paráda, že si M ušije plínky a jak budu mít miminko já, plínky si pučím, že je zbytečný je šít znova. A ona je pak zase využije při druhém dítěti. A tak. Už aby byli zase tady i s děckem!
.
.
.
.
.
.
No nic, konec snění. Čeká mě tam Platón.

ještě dva dny.

12. května 2012 v 21:38
tak asi začínám být mírně ve stresu. ale to je jen tím, že sedím na netu a čekám na posudky k bakuli. měly být nejpozději dnes. jinak jsem vcelku vklidu a utěšuju se tím, že je to jen škola. a jen státnice. docela to funguje.
takže i když nejsem připravená tak, jak bych měla být, jsem pravděpodobně jeden z nějmíň vystresovanejch lidí, co jdou v pondělí a úterý ke státnicím. nejspíš v tom má co dělat i ta rodinná zkušenost ze zimy a vážnej úraz, co najednou otočí všechny priority a člověku dojde, co řeší za kraviny.

učím se, ne že ne. ale je to tak na padesát procent, co umím a co ne. nebo co umím a co jen tak mlhavě tuším. ještě mám dva dny. uvidíme, co přinesou.
zachránit mě můžejedině štěstí na otázku!!!
.
.
.
edit: mám posudek oponentky, prej navrhuje Ačko. milá paní:) teď ještě co vedoucí...

dejte techniku pryč.

6. května 2012 v 20:17
mám problém s počítačema, mobilama a vší technikou. vpodstatě ji nepotřebuju k životu a ta nutná práce s ní mě obtěžuje. když jsem mimo město, tak stěží jednou za den vyhrabu odněkud mobil, abych zkontrolovala, že nikdo nic nechce. mimo město znamená i u našich. po třech dnech doma jsem zjistila, že sem v Br nechala nabíječku na pc. typickej ukazatel, neberu ji dost často.
a bude to jen horší. naši se budou v létě stěhovat na vesnici do nejdokonelajší chaloupky s červenejma okenicema a lípou ve dvoře a kachlovejma kamnama. myslim, že tam budu pečená vařená. je tam spousta míst na zašití, knihovna s knížkama v trucovně a velká dřevárka na sekání dřeva. a ta lípa. a taky třešně, po kterých se dobře leze. těším se.
.
místo, kde je pc něco mimo.

kafe

2. května 2012 v 19:12
a zase mám doma kafemlejnek a zrnkovou kávu od našich. vynikající.

mám přesně 12 celých dní na učení. uf. jestli to zvládnu a budu Bc., budu na sebe fakt pyšná. ne proto, že by ten titul něco znamenal pro svět. ale proto, že mi to dá zase malej kopanec do zadku, že nejsem blbá, jak jsem si za školní docházku vsugerovala.