27.9.

27. září 2012 v 18:52
pohybuju se tam a sem ve slepé uličce. slepé z obou konců tak nejspíš. co mám dělat? co mám se sebou dělat? jak něco změnit? jak se člověk poznává a tím má možnost něco změnit, mám pocit, že já člověk se dostávám hlouběji k hnusnějším věcem. nebo těžším věcem. jak mám změnit svůj přístup vpodstatě ke všemu svýmu konání? doprdele. jsem naštvaná bezvýchodností. nebo zdánlivou bezvýchodností. samozřejmě.
.
v tomto týdnu se zase rozšířilo moje zápěstní tetování. jen pár vpichů, ono to stačí. jak začnu cítit víc bolesti než málo, nechávám toho. o tom to není. když už bylo napětí neúnosný. nevim, jestli to má nějakou souvislost se sebepoškozováním. nemám ten pocit. je to způsob vyjádření. i když to upuštění ventilku jak u sebepoškozování je tam taky značný.
.
dívala sem se teď na dvě videa domácích porodů. to mi zlepšilo náladu. asi ten normální proces in nature. teda v obýváku. starší sourozenci se motají s banánama v ruce a knížkama kolem matky, která klečí s nohama od sebe na zemi.
.
dohajzlu. jak mám změnit vnímání vší své činnosti tak, aby mi stačilo to, co je? potřebuju to. aby mi i u druhých stačilo to, co je. abych nebyla kritik. sebe i druhých. opovrhuju sebou i druhýma, protože všechno je málo.
.
.
.
zítra jdu dopoledne se psem ven. mohlo by pršet. chtěla bych, aby pršelo.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.