Září 2013

25.9.

25. září 2013 v 21:06
najeli jsme s chlapiskem na systém telefonování po večerech. hovory do půl hodiny délky asi, kdy si sdělíme, co bylo za ten den. je to fajn. protože tím udržujeme nějakej kontakt i přes dny, kdy je pryč. uvidíme, jak to bude funkční v časy, kdy jsem maximálně vytížená. na druhou stranu, už si začínám dost silně uvědomovat, že to s tím přetěžováním se nechci tolik přehánět. že si tím škodím. že nechci mívat koncem pracovního týdne trvale mírnou teplotu, protože je organismus unavenej. je to zbytečný a nezodpovědný.
během hovorů si prohřívám energetický body a den za dnem to trvá kratší dobu.

dnešek jsem si užila. bez praxe. dopoledne jsem strávila venku s M+M. než dorazily, posbírala jsem ořechy, natrhala šípky a taky si natrhala krásnou kytici do vázy. venku pak jsme vykládaly. je to potřeba. ještě pořád vnímám tu prožitou vzdálenost. jsem ráda, že jsou zpět. ale bude ještě chvilku trvat, než si zvyknu na to být s něma víc. a mluvit.
pak jsem tři hodiny spala a dohnala tak deficit z noci. po spaní jsem vařila a strašně moc si pochutnala. a celou dobu se přemlouvám, nesníst si druhou půlku jídla, kterou si chci vzít zítra na praxi. jak to bylo dobrý.
procházka se psem a návrat domů. film, háčkování, pohoda. pohoda! zasloužená!

a teď jsme telefonovali. v deset půjdu spát a do šesti ráno mi to dělá krásných 8 hodin.
režim. potřebuju režim. protože chci být zdravá! trvale a až do konce života:)


rekapitulační článek. pro mě. zítra mám praxi a po ní angličtinu. začíná mě kapku stresovat, co si probůh napíšu do deníku praxe. to zas budou báchorky. nad tím ještě ztvrdnu hezky dlouho...

no nic. jdu dokoukat film. a k němu si jdu udělat sójový kakajo:)

24.9. večír

24. září 2013 v 22:58
dnes jsem strávila nedobrovolně celé odpoledne až do pozdního večera u nás v práci. místo odpoledního šlofíka (to marodi můžou!) jsem pořád na něco čekala, mám dojem. ale popravdě, nakonec to není špatný skóre. zvládla jsem setkat se se třema lidma. jednak s dívčinou, co mě už nějakej ten čas uhání kvůli setkání, druhak s dobrou kamarádkou nově přibylou do Brna, třeťak s starouškama, co vedli víkendový kurz. miluju je. plus jsem rozdala dva a půl chleby. teda prodala. no a konečně, proč jsem tam vlastně šla, upekla jsem 560 sušenek a umyla 4 lednice.

teď večer jsem pak stihla telefonát s chlapiskem a u toho si namoxovala všechny body. jsem zvedavá, jak dlouho mi tahle nahřívací píle vydrží. tibeťani taky vzali s prvním podstatnějším nestíháním za svý. (ale hodlám na ně zas naběhnout, dělali mi moc dobře.) mám vizi. (a velkej kus víry v ní.) tohleto nahřívání jednomu chlápkovi způsobilo opětovný ztmavnutí už zšedlých vlasů. a zhoustnutí prej též. to bych totiž potřebovala též. mámina vyčerpanost ledvin v mládí způsobila značný prořídnutí vlasovýho porostu u mně a mladší sestry. a co si budeme povídat, přestože dělám, jak jsem nad vzhled povznesená, sere mě to víc než dost. krátký vlasy bych s bohatou kšticí nosila jen ztěží...

v rámci odpoledne v kavárně jsem zaběhla do města a v cimrmanovi utratila fůra peněz za mísu, další chlebovou formu, cukrářskej sáček a zdobičky. ve zdravce pak utratila další majlant za kapičky a pomazánky a završila to návštěvou ezoterickýho knihkupectví a pořízením knihy od páně Zentricha, dejž mu Pánbu věčnou slávu a Tomka o akupunktuře a podobně. potřebuju vědět víc!

no nic. jdu poklidit kuchyň, at mě ráno přivítá čisťounká a ne taková halabala neuspořádaná. zítra mám totiž volno. jakožto pořád s teplotou toho využívám a dávám si relax. musím se to naučit. odpočívat. nepřetěžovat se. nevyčerpávat. a uvařím si nějakou dobrotu s tempehem, mužná ukuchtím dýňovou pomazánku, projdu se po juránce s M+M a třeba nasbírám nějaké ořechy (letos je to bída, nebyl čas a už jich moc nezbývá. to zas budu v zimě brečet, že nemám u filmu co louskat a následně co do buchet dávat.)

24.9.

24. září 2013 v 10:05
stala se taková zvláštní věc. ani nemůžu říct, že bych ji nečekala... a nedokážu si vysvětlit, proč jsem se tomu vystavovala.
o co vlastně jde?

můj chlap přišel na můj blog. respektive on na něj už nějakej ten pátek chodí. takže ví a zná.
myslím, že se ulevilo nám oběma. že nemusíme hrát divadlo.

sobotní večer, po extrémně pracovním týdnu a vzdělávací sobotě jsme šli do čajky. a já na něj vybalila, že vím, že tam chodí. uf. velikej strach a nejistota a zároveň naštvání. z čajky jsme už zas odcházeli za ruku, dělali blbosti a od té doby dobrý. prostě uvolnění a klid, že člověk nemusí nic tajit.
oba se asi divíme, že se s náma ten druhej nerozešel.
a vymýšlíme, jak na to. jak spolu být. jak to celý zvládnout. jak spolu trávit čas. a tak se připravuju na to, že možná budu taky pendlovat mezi městama. že se přizpůsobím jeho režimu. v hlavě si otevírám možnost, že třeba budu muset přesídlit do prahy. protože nechci nic riskovat, a už se mu nechci znova vzdálit.

dnes jsem si dala pauza-dopoledne. prostě jsem se omluvila na praxi, že nepřijdu. mám k tomu důvod. teplotku a rýmečku! ale aktivně prohřívám energetický dráhy (jak jsem se učila na tom víkendu), piju sléz a lotusový čajík, ať mi to nevleze na průdušky a snažím se spát. a to by bylo aby nebylo. možná tam nepůjdu ani zítra.
zavání mi to trochu flákáním. ale to asi proto, že jsem zvyklá s teplotou provozovat všechny povinnosti.

dnes mě ráno vzbudila pošta. konečně mi přišly botky! ručně šitý na mou nohu! trvalo to trochu dýl, než mělo, ale naštěstí je ještě tento podzim užiju. a už vymýšlím, který model si objednám na podzimní a jarní nošení:)


mám se dobře. teď vytáhnu pletení a pustím si kousek nějakýho filmu, než se dopeče chleba. žádný uklízení ani vyvařování. žádný povinnosti. budu odpočívat. (moc to neumím. ale naučím se to.)

19.9.

20. září 2013 v 1:44
co si v mým opileckým stavu vzpomenu...


... zítra nejdu na praxi, bo jsem si to zařídila
... vyspím se, co to půjde. čili okna zavřít, zatemnit a dělat, že noc nikdy nekončí.
... dnes mi došlo, že milenec nezvládl rozlišit mezi užíváním si a měněním a budováním novýho vztahu. o druhou část jsem nestála.
... schůzka o.s. byla plodná. potřebuju pořídit kvalitní šlehač, formy na muffiny a dávku odvahy, abych naplnila očekávání, co se proviantu týče. a uháčkuju "patchworkovej" obal na postelovou podpěru a bude z toho impro nástěnka o dějích hore.
... i přes můj maximálně laxní přístup na praxi jsem dnes dostala nabídku na práci asistentky pedagoga pro autíka Jiříka. prozatím bez zhodnocení.
... sny se zahrádkou padly, protože disponent je idiot. jsem z toho rozložená a nevím, kam odnášet bioodpad.
... chybí mi chlap. a sere mě nemožnost rozhodnutí obou stran na následujích několik měsíců.
... v hlavě plánuju, jak vyrábět loutky pro divadlo našich borců z o.s.. kašírování, dráty a funkčnost. to půjde. přestože milenec-borec je truhlík.
... stále jsem vegan a je to moc dobré. dnes jsem dokonce pořídila tempeh a nějaký pomazánky pro časy, kdy nemám čas se obstarat sama.
... věřím, že to s chlapem zvládneme.


ještěže tu mám psa. vždycky jsem chtěla byt sama pro sebe. ale už mi to trochu leze na mozek.

16.9.

17. září 2013 v 0:53
tak a ode dneška přesnýho času nevim kolik hodin jsem na měsíc vegan. máslo už jsem schovala do mrazáku a místo něj mě na zítřek čeká řepová pomazánka. to je závěr dnešního dne. po sedmi hodinách na prudné praxi a devíti v práci. skóre je jeden restaurační oběd, asi šest piv, 200 dortových lízátek, 400 vegan sušenek ke kafi, jeden společnej doutník a pusa na závěr.

první den přežitej. ještě mě jich čeká dost. a míním je ojebávat co to pude.

15.9.

15. září 2013 v 17:19
mám nanic náladu. jsem unavená, vyčerpaná. ani nevím čím. nespali jsme zase tak málo, pila jsem s mírou, měla i pohyb i válení se i nějakou práci v kuchyni. mělo by to být vcelku vyrovnané. napadá mě jediná věc, proč bych mohla být unavená. z lidí:)

bylo to moc dobré. až na jeden večer se mi tam vlastně celou dobu dost líbilo.
čtvrteční večer jsme v rámci našeho o.s. team buildingově chlastali. zakončili jsme to ve třech (já, M a milenec) na brku venku. já prosím pěkně nehulím. nic to se mnou nedělá. ale s klukama je fajn a byla na to nálada. spala jsem vedle M, pěkně mě objal kolem pasu a zalomili jsme. milenec se stále drží zpátky a je to tak dobře.
v pátek jsme většinu dne zaplnili zasedáním o.s. a důkladně řešili všechno možný. bylo to dobrý. mělo to strukturu, řád. je krásný, jak se krystalizujou vztahy, role, funkce a komunikační cesty.

dotaz. nevíte, kde sehnat prachy? potřebujeme udělat podlahy a další nutnosti v našem doupěti! aby se mohly dělat akce, divadla, koncerty, vernisáže, benefičky, a vůbec aby se prostory mohly pořádně využívat. já se tak těším, až budem mít hotovej kancl a budeme tam pěkně tvořit, řešit, chlastat a všechno možný dělat! (Mrkající)

odpoledne přijely dvě osoby, co nemám ráda. serou mě. jsou to krávy. negativky. B a B. jednu z nich vlastně nikdo z dosud zúčastněných nemá rád. druhá je víc tolerována. nemám je ráda celou školu. nechodila jsem na hospody, kde byly ony, v jejich společnosti mi nikdy nebylo dobře. vybírala jsem si seminární skupiny, kde ty dvě nechodí. jedna z nich na mě celou dobu žárlí a druhá nevim proč, ale chová se ke mně jak ke kusu hadru. nemám (už) zapotřebí s něma bojovat. ignoruju je, myslím si svoje. vím, že zbytek mě rád má. a že jsem stokrát důležitější než ony. pizdy.
(konec výlevuKřičící)

zároveň odjeli milenec a Míša. byli tu vpodstatě kvůli o.s., ale zůstali by, nebýt domácích povinností. bylo to tak lepší. protože co? protože přijel můj chlap! pěkně jde do sebe a snaží se. a i když ten večer byl úplně na hovno kvůli B a B, bylo moc dobré, že tam byl. bavil se hlavně s M, ale i s holkama. a nevypadal ani trochu, že by mu to dělalo nějakej problém. být s mýma lidma. tak proč taková nechuť po celých dosavadních sedm let???!!!Nerozhodný dokonce se zvládal bavit i s L, na kterýho má trochu pifku, že s ním tak kamarádím. he. a prej v pohodě.
krávy naštěstí odjely, jedna už v pátek v noci, druhá v sobotu ráno. a my zbytek šli na výlet. a to bylo moc příjemný. přestože jsme si s chlapem, Barunkou a L říkali, že odjedeme v sobotu, zůstali jsme. a bylo to moc dobře. poklidnej večer, sranda u různých aktivit, pak zkouknutí filmu Pějme píseň dohola (po kolikáté už, milej M?:)) a spánek.

před usnutím jsem přemýšlela, jak by bylo jiný chodit s někým od nás. místo chlapa. to bych si takhle lehla vedle chlapa a M by si lehl z druhé strany. a bylo by jedno, kterej z nich mě v průběhu noci zrovna obejme. nevím, no. na jednu stranu jsem hodně ráda, že je chlap schopnej vplout mezi moje lidi, zlehka a trochu z povinnosti, ale s respektem důležitosti tohoto kroku. na stranu druhou pak odpadaj takový ty normální nenormálnosti naší "komunity", kdy přespím u L v posteli, strávím večer s M nebo cukrblikuju s milencem. ale tak to asi vnímaj i ostatní. protože svoje partnery tam porůznu taháme všichni. a když na chatě L i jana měli svoje parntery, na tulení měli ty. nehledě na způsoby předchozích setkávání bez partnerů.

probuzení, velká snídaně, nespěchání. pak úklid a opuštění prostoru. všechno v příjemným nestres duchu. už nejsme spoutaní spolužákovstvím. už spolu jedem na chatu, protože prostě chcem. ale za mě, bez o.s. dní před bych nejela...

celá doba byla proložená psíma půtkama, štěkotem a hrama mezi mým Obludkou a Amuší. ona ho zbožňuje a on ji miluje, přestože je z ní někdy unavenej.
celý to bylo dost podobný chatě na Slapech, kde jsem křenila L a Barunkou a spolu se psama jsme si dost užívali.
všichni jsme už starší a je to vidět.
hodně vnímám tu nutnost posunout to celý dál, do větší šířky. nebýt v konzervě socpedu, ale rozšiřovat to právě o ty partnery nebo kamarády z vnějšku. někteří se tomu zatím brání a ve slebou chvilku v rozhovoru u mytí nádobí, kde nejsou další uši, postesknou, že je štve, že je tu Barunka nebo Jára nebo chlap. ale to odmítám. nechci být v konzervě. za ty roky na socpedu mi to stačilo. a i když mě vždycky dojme video, co kluci vyrobili ze společných fotek, utřu slzu z dojetí, jak ti bylo hezký a chci dál, výš, šíř.

dovedu si představit se s těmato lidma vídat i za deset let. mohlo by to dobře fungovat.

napsala bych ještě něco o milencovi. ale asi není co. je to srágotka a strašně moc se drží zpátky. a já jsem mu vlastně vděčná. protože se máme s chlapem dobře.

nevím, kolik očí tenhle blog čte. dokonce bych i věřila tomu, že jeho adresu zná chlap (protože už mi do pc vlezl jednou a nevím, proč by to neudělal znova). nejsem si moc jistá, jakou paseku můžu napáchat nezatajenýma informacema. o milencovi si může kdekdo myslet kdoví co to neznamená. ale mám chuť to tady ventilovat. protože to byl hrozně příjemnej víkend.
a já jsem teď z lidí totálně vyfluslá. pračka pere, chleby kynou, oblečení je uklizený a spacák se suší z vlhkosti chaty. na zítřek se připravuju hlavně mentálně. zalezu teď na hodinku do postele. zregenerovat a nabrat síly. pak bych nejraději zašla s chlapem na jedno dolů k řece a pak si doma pustila nějakej nenáročnej filmek.

8.9.

8. září 2013 v 22:03
zajímalo by mě, jak to ten blog dělá. zobrazuje starý články někde v úvodu? jinak totiž nechápu, jak můžu mít návštěvnost u starých článků, když nemám žádnej archiv...

mám tu svýho chlapa. vidíme se po dlouhé době. a je to hezký. starám se o něj, protože je po nonstop brigádě nevyspalej. tak celej den chrní a jen ho budím na jídlo. zatím nás neřešíme, jen se k sobě moc hezky chováme. jak v zamilovaných fázích vztahu. no a jak se cítím? že o něho nesmím přijít! nechci. že musíme něco udělat, aby nám spolu bylo tak hezky, jak je teď.

zároveň jedu ve čtvrtek s kamarádama na chatu. a co bude tam? hlavo, vypni. a poddej se životu!

4.9.

4. září 2013 v 16:48
využila jsem příležitosti a kývla vyjet na 4 dny ven. asi poslední příležitost, než bude zima.
těším se!
beru s sebou novou knihu o permakultuře, deník a barevný pastelky.

je to líp strávenej čas než diplomkovýma stresama:)

jdu se sbalit, za chvíli tu mám odvoz!

mějte se tu:)

3.9.

3. září 2013 v 13:36
Hm hm, no dobře, já vám to napíšu:) Ale ne teď, protože předpokládám ještě nějakej vývoj v nejbližších dnech. (Anebo v něj doufám?)

Dnešní den mám vpodstatě volnej. Nebo byl by volnej, nebýt vstávání v jedenáct, zabůkování mé osoby při jednom nastěhovávání se a přislíbení mé přítomnosti dnes večer v naší kavárně na šichtě navrátivší se sestry.

Ale pořád se snažím udržet si dojem volného dne:)

Teď se každopádně s mluveným slovem v pc vrhám na spoustu zábavné kuchyňské činnosti.
1. umíchání chleba (kyne pár hodin a teprv pak se peče)
2. umíchání buchty. Hodlám zkusit kynutou buchtu z kvásku. Teď jsem pár dní vyráběla z mého žitného kámoše kvásek špaldový. Žitná mouka je totiž ve sladkém pečivu docela znát a u toho kvásku zvlášť. Je lepší ji prostě nechat do chleba. Celkově jsem kynuté těsto z kvasnic dělala jen tak pětkrát v životě, takže žádná velká jistota při práci. S kváskem to je ještě jiná práce. Nemyslím si, že složitější! Buchty budou klasicky na plech se švestkama, kterých tu všude kolem mraky opadávají. Posýpka bude maková:). Dám pak vědět, jak to dopadlo a třeba hodím i recepis.)
3. potřebuju zpracovat jablka. Dnes jsem opět neodolala a závěrečnou část běhání jsem zatočila do cestičky mezi zahrádkama, kde bývají padaný jablka. Tentokrát jsem dokonce překročila území, přelezla plot a sebrala i několik krásných jablek přímo ze zahrádky. Ti majitelé jablka nesbírají a mně to přijde velká škoda! S pytlíkem plným jablek jsem se už do běhu nedala. Chroustala jsem jablko, sbírala švestky a užírala i je. Příjemný ráno. Pravděpodobně budu dělat přesnídávky. A protože chlap má rád ovocný čaje a já klasické pytlíkové ovocné čaje nekupuju, šlupky z oloupaných jablek mu suším a má z nich pak čaj:) Zkoušeli jste?
4. mám v hlavě přesnou vizi kabelky, kterou chci! Samozřejmě nemám čas. Ale třeba ji stihnu aspoň rozešít. Přesně vím, z které látky. Snad najdu i vhodnej zip. Těším se. Jestli se povede, bude světová!


To by pro dnešek mohlo stačit:)