několikrát jsem rozepsala, co se děje, vždy naplněna nějakým zážitkem nebo zážitky. pak přišlo nějaké vyrušení, jako pes, čas odejít z domu, soused, impulz z mozku dát prát prádlo nebo podobně důlěžitě nedůležitá věc, a bylo po článku. ke starým článkům se nikdy nevracím. píšu vždy jen z aktuálního pocitu, chuti, rozpoložení. (od čehož se odvíjí kvalita, víme:))
dnes jsem půl dne prospala. jakmile mozek zaregistruje prostor pro pohov, nenapadne ho nic lepšího, než znova zelézt do peřin. v takové situace je můj spánek taky podstatně kvalitnějším než předchozí noční. spím jak dřevo.
vybodla jsem se na dlouhej seminář. omlouvou nechť je mi klasicky zvýšená teplotka. místo něj jsem ptetla u filmu, byla se psem v lese a uvařila si skvělou polívku. myslím, že to bylo mnohem lepší využití času!
večer jsem strávila s dobrým kamarádem při pivu. nejdřív mě vzal k nim do nového bydlení, pak jsme se vrátili do centra a zkončili kde jinde než v naší kavárně. polička byla výtečná! když jsme procházeli městem a kolem fss, potkali jsme kamarády z oboru. mladší kluky studující to stejné, co my před dvěma roky. byli piclí vínem, zábavní, strašně mi rozblbli psa a ten ze sebe dělal trotla. přišli z nějakého divadla. byla kosa jak blázen a oni se tam vybavovali o blbostech. dva z nich jsou od nás ze sdružení, třetí, z jejich ročníku mi vždycky připadal hrozně hezkej a příjemnej..., tak jsem se dnes dozvěděla, že ho znám jen při jeho manických fázích. v útlumu a depresi prý k vidění většinou spíš není. to jsou mi věci. takovej krásnej a příjemnej kluk... někomu možná cvaklo, že jeden z těch ze sdružení je oním "milencem", jak jsem ho nazývala v létě. konečně jsme spolu zase schopní se aspoň nějak bavit. truhlík.
v kavárně sedělě jedna mladá maminka, co jsem si s ní povídala v jednom dětském koutku, kde jsem vzala svoje dětičky hlídané. že prý by brala nějaké to hlídání jejícho huga. proč ne. až na to, že možná uteču do prahy! asi se domluvíme. maminka je to náramně sympatická. normální okouzlující, dokonce by mi mohla (nevědomky) pomáhat svnažit se být krásná!
to je totiž věc, na kterou dost peču, kašlu. nesnažím se být hezká. nevím jak na to, je to složité. tak na to rezignuju. vlasy mám nakrátko, nosím jen kalhoty a řasenku jsem nepoužila několik měsíců. chlap si onehdá trošičku postěžoval. tak se nad sebou zamýšlím. že bych s tím měla něco dělat.
uf. jak být krásná?!
musím se to znovu naučit.
teď váhám, zda zapadnout do postele (unavená jsem), nebo dokoukat ten odpolední film (zbývá 30 minut) s jehlicema v rukou. asi vyhraje film. zítřek bude příjemný, vstát v devět, sbalit psa a sejít se s m+m, láskama mýma. nasosat trochu podzimního lesa, pak si u m doma něco ukuchtit a pak přežít angličtinu, na kterou nejsem připravená. koupit (konečně) růžici ke sprše, potkat se s terezkou a ukázat jí, jak uháčkovat baret. a domů! domů, pouklízet a dobře se vyspat. na víkend totiž fičím pryč! kam? to povím později:) je to totiž tak trochu srandovní.
dobrou:)
