Prosinec 2013

19.12.

19. prosince 2013 v 14:18
dnešek nacvakanej. hlídání zrušeno, bo sem náhodně zjistila, že musím napsat nikoliv jednu, ale rovnou tři seminárky... no. jednu a půl už mám. přijel mi chlap, tak je fajn. v úterý mi do práce poslal kytici růží. k ní jsem včera upekla kakaovou buchtu a na ni moučkovým cukrem vysypala srdíčko. romantika:) tak to tu je hezký.
včera jsem po hlídání dětí nejdřív myslela, že půjdu opět spat. ale zvolila jsem cestu nejmenšího odporu a háčkovala na vánoce u filmů. večer jsem pak ještě chytla elán a vrhla se na pryskyřicový náušnice. nejdřív to vypadalo, že mám stoprocentní úspěch, nakonec se mi ale několik kousků vylilo. tak letěly do koše. zbytek tuhne a vypadá fajn. dárky pro dámskou část osazenstva jsou zajištěný. dokonce, pokud se mi ještě podaří dokoupit komponenty, vyrobím další kusy, vyjímečně i pro sestřenice a chlapovic dámskou rodinu. bavilo mě to. jediná pruda byla vystřihávání obrázků. cesta nejmenšho odporu, rozstříhala jsem nějaký časopisy:). recy. takže mám naušnice s motivem surovýho zlata, s motivem kořenů mrkve, pak tam jsou listy lichořešnice a dvoje kvitka. vylily se naušky s červenou čočkou a modrýma patákama. ale zrovna u těchto to neva, oboje zkusím znova.
pro koho budou? dvě sestry, mamka, chlapova bráchy holka, budoucí tchyně, dvě moje sestřenice a možná i obě tety. pak chci dát náušky mamince od hlídaných dětí, ale to až po novým roce.
škoda, že naušnice se chlapům dávat nedají:) asi se budu muset naučit třeba pracovat s kůží a vyrábět náramky nebo opasky nebo tak něco na fintění.
ještě jsem ve skluzu. zítra přes den bude velký šití. něco pro chlapa, pak něco do práce. a chtěla sem i mamce nějakej organizér na stůl na blbosti. uvidíme, jestli to stihnu. taky sem chtěla tatovi taštičku..., ale ta asi bude až na narozky v únoru.
třeba i věci vyfotím a ukážu. respektive třeba mi to chlap na fotí. já nemám čím.

a o vánocích se těším, budu plést chlapovi chalupovej svetr:)

no nic. zpět k práci. ještě potřebujeme zajet do ikei.
tisíc povinností. ještěže na ně mám energii.

12.12. výzva

12. prosince 2013 v 21:50

Tak a dáme si výzvu. Půjdu spát o půlnoci a do té doby udělám spoustu věcí!
  1. umíchám chleby a dám je kynout
  2. umyju nádobí a linku
  3. zametu a vytřu kuchyň, poklidím povrchovej bordýlek
  4. vykartáčuju předsíň, uklidím boty a umístím (kam???!!!) čepice a rukavice
  5. umyju psovi misky
  6. poskládám a uklidím oblečení
  7. zametu pečlivě pokoj
  8. uklidím aspoň část stolního bince a schovám šicí stroj, utřu tam prach
  9. pokud zbyde čas budu háčkovat!
Dvě hodiny je fůra času!


(jo a anglinu jsem taktak přežila. po odprezentování jsem se málem rozbrečela. bylo to strašný. ale mám 13 bodů z 15. docela dobrý skóre. ale závěrečnej test v lednu bude mega výzva.)

12.12.

12. prosince 2013 v 12:06
jsem v takovým stresu, že přestože mi jede topení naplno (normálně ho jak je den dlouhej ani neotevřu), nejsem schopná se zahřát. no jo. blíží se prezentace z angliny. fůůůj!
jakmile domluvím a uč vyřkne bodovej ortel, mám padla! a celej zbytek času do Vánoc se budu věnovat Bohulibé kreativní činnosti. no a taky trochu uklízení. protože tohleto tady... to není byt. ale mrdník! a uklízení je počitám taky Bohulibá činnost!

ach jo... já to neumím. a ani nechci umět. milion slov, který neznám. budu to číst z papíru. jinak to nepůjde. blé. nesnáším angličtinu!

10.12.

10. prosince 2013 v 23:16
jedno předsevzetí pro zítřejší den.

bude-li odpolední seminář dostatečně prudnej, slibuju uklizení plochy na počítači!

(protože mi na ní zbývají poslední dva fochy pro ikonky...)

8.12.

8. prosince 2013 v 21:17
hezkej den, dnes. dobrej a dlouhej spánek s nejmilejším člověkem po boku. ranní klasika, on jde se psem, já uvařím snídani a trochu poklidím. společné jídlo a po něm aka test. konečně se nechal přesvědčit! jemu vyšel hůř než mně a má domácí úkol do Prahy. nemůže si dovolit nemoc. pak každý ke svému pc a pracovat. on angličtina, já psychopedie. po pár hodinách jde on opět se psem a já vařím lehkou zeleninovou polívku. pojíme a chystáme se, krásníme, namaluju se a vezmu si šaty. a jdeme ven. do restaurace na vynikající jídlo. skvělá polívka, skvělý jídlo, skvělej desert. a výbornej číšník. jsme doma mnohem dřív, než jsme mysleli. oběma se nám to hodí, práce je dost. pracujeme a jdeme brzo spát.

mám ráda obyčejný dny naplněný smysluplnýma činnostma. mám ráda, když je čas spolu mluvit. mám ráda, když spolu jíme.

a mám ráda, když vidím smysl v tom, co bude. když mám důvod se těšit. a když mám energii vymýšlet a plánovat, co chci dělat.

5.12.

5. prosince 2013 v 23:24
cítím se na výzvy. různý výzvy. jednou z nich je výzva se jménem Praha. dnes při koncertě, v prostoru, kde byla fůra známých, mi docházelo, jak budu mít prázdnej život v Praze. alespoň dočasně. jak nebudu chodit s kamarádkama plkat a háčkovat do oblíbených podniků. jak nebudu mít možnost říct hele, Míšo, zítra snídaně v Podnebí? jak odpadne takový to jdu do města a tam anebo tam anebo tam potkám a dám pivo se známým. protože Praha. velká, anonymní, rozstrkaná do tisíců čtvrtí. nemám tam spolužáky. nemám tam bývalý spolužáky. nemám tam kolegy z kavárny. nemám tam ani známý známých, partnery kamarádů a další kontakty.
výzva je to v tom, že asi z donucení okolnostma posunu svůj život na level vše se točí kolem partnera. na jednu stranu to tak chci, na druhou z toho mám strach.
každopádně, možnost návratu je tu vždy...

další výzva bude vycházet ze zítřejšího setkání z doktorem. on mi poví, co je potřeba. předpokladem je radikální zásah do jídelníčku i pohybovýho vyžití. to by mi mělo prospět:) energii už na to mám, zanedlouho bude i čas. bytostně cítím, jak by mi dělal dobře běh. lenost je potvora, ale vim, že ji časem překonám. krom běhu bude jóga. v Praze. no a jídlo..., klasika, kapitola sama o sobě. tam ale strach nemám, to půjde.

další věc je, klasicky, režim. během energetické indispozice jsem si zvykla chodit spát kolem desáté večer. a spala jsm dostatečně dlouho. jakmile energie přibyla, sype se režim. a ponocuju. není to katastrofální, vpodstatě mi bude stačit zhruba pravidelnej spánek a pravidelný jídlo. snad, postupně...

no nic, jdu si ze sebe umýt krásu a mažu spát. zítřejší den je dost rozškatulkován, tak ať jím proplouvám s úsměvem.
dobrou!