Leden 2016

2.1.2016

2. ledna 2016 v 13:48
mám se hezky. někdy z toho mám až výčitky. že sedim u novýho pc, na sporáku se mi vaří drahej kamut, vedle mám nastříháno z nových látek na šití a je mi jedno kupovat zeleninu za draho. taky mi je při setkávání s nezadanýma kamarádkama trochu divně a nevím, zda říkat, jak se máme s chlapem hezky. přeju i jim mít se hezky.
z novinek posledních měsíců


přežili jsme nejhorší krizi všech dob. co tě nezabije, to tě posílí, v tomto případě platí. a i když je mi ještě pořád na blití, když se mi v hlavě rozjedou blbý scénáře, přebíjí to fakt, že nestat se to všechno, náš vztah by nebyl tak čistej, jak je teď. vlastně by stál dost za hovno. oba dost dřeme, každej sám na sobě. a je to taaak dobrý...


v srpnu jsme se zasnoubili a v červnu bude svatba. na srubu, bez bot, s kytkama ve vlasech.


v prosinci jsme byli na parádním víkendu pro páry, kde jsme se věnovali jen sami sobě. co je ten druhej zač a jak on jako chlap funguje a že není tak mimo na chlapa zakřičet nebo si prostě zazuřit. genderoví nevyhraněnci by kroutili hlavama, ale mně pohlavní charakteristiky smysl dávaj.


protože nám od jara haprovala postel, oceňuju, že se to už začíná navracet k nějakýmu fajn stavu. z víkendu jsme si odvezli krom návodu na použití těla toho druhýho i zkušenost vědomýho milování. to má hned několik pozitivních dopadů. jednak odpojím hlavu, ani nevím jak, a všechny ty neuchopitelný kecy o prožívání přítomnýho okamžiku začnou dávat bez jakékoli snahy absolutní smysl; jednak to právě pomáhá v těch chlapovo postelových potížích; jednak jak jsem teda přítomná, nenaskakují mi ty ošklivý scénáře. geniální.


věnuju se sobě. chodím na terapii, sama si to tak nazývám, jedná se o kombinaci kineziologie, numerologie a použití bachovek. v celým dvouhodinovým procesu je spousta situací, který by mohly být náhoda, ale na náhody nevěřím, a tak si všechno to vytahování kartiček z balíku, vytahování prvních asociací z hlavy a pokusy zaměřování emocí do těla dost užívám. taky odpočívám u omalovánek, občas cvičím klidný jógy a naučila sem se dát si kousek pauzy mezi jednotlivýma dějama ve dni, díky čemuž jsem pak soustředěnější nebo prostě míň roztěkaná.


mám rozečtených několik skvělých knížek. mimo jiné:
Od iluzí k lásce
Moc přítomného okamžiku
Vědomé milování
Cesta nespoutané ženy
Temné noci duše
Nemoc jako řeč duše
a další. čtu tu kterou podle aktuální chuti. je toho dost, ale když si nedávám za cíl přečíst, ale číst to nebo to, protože na to zrovna mám náladu a rezonuje to ve mně, tak různorodost a množství vůbec nevadí.


dělám samý dobrý a zajímavý věci a ty co nedělám, jsou v pořadníku, že je někdy dělat budu a chci.


podstupuju postupně očistu podle joalis systému doktora Jonáše. ale taky mi dochází, že budu muset svoje jezení řešit víc od podlahy. moje slabý okruhy jsou ledviny a tenký střevo. ledviny souvisí se vztahama a proto mi padaj vlasy. zatím nevím, jak to hodit do toho optimálního módu, ale myslím, že na to časem přijdu a i když třeba důsledky nevyřeším u sebe, cíluju to spíš na to mít v pořádku svůj přístup ke vztahům, přepsat si ty automaty v sobě, aby vlasy nepadaly i mým dcerám nebo dětem. anebo se jinak projevovala dědičně slabá energie ledvin a s tím související důsledky dle toho, co za blbý otisky si k tomu ten kterej člověk předá. ale jak řikám, zatím nevím, co s tím. a já k věcem přistupuju od podlahy... tenký střevo je pak můj osobní nedostatek, tam to od rodičů nemám. každopádně důsledkem je nedostatečná výživa pro mý skvělý tělo. a to je škoda. prohrčí to mnou a vlastně všechno to dobrý jídlo a minerály z mořských řas a podobně nevyužiju. čili hodit si do kondice tenký střevo. vím už, jak na to, v září jsem do toho šla a makala..., ale nevydržela a myslim, že to k ničemu nevedlo. takže to musím zkusit ještě jednou. dle tehdejšího návodu na použití. hodlám taky zajít na TCM, ale mám toho teď až až, tak později.
celý tady ty mý starosti o tělo vychází z toho, že jednak mám velkou úctu ke stavu zdraví a k fungujícímu tělu. proto jídlo, očisty, joga a přemýšlení, proč jsem unavená nebo mi padaj vlasy. druhej aspekt jsou různě nemocný, alergický, exematický a jinak omezený děti. přijde mi to škoda. mám prostor o sebe pečovat, mám na to finanční i časový možnosti. mám krásný a zdravý tělo. téměř dokonale. mám podporu od chlapa, že to dává smysl. mám to jednoduchý díky prostředí, v jakým jsem vyrůstala. orientuju se víc, než je běžný, proč se co jak v těle děje. vím, kam jít pro radu a komu věřit. a pak, mateřský pudy mám už skoro deset let. ale teprve poslední měsíce začíná být reálný, že bychom otěhotněli. vědomě, z rozhodnutí, protože oba chcem, protože jsou na to podmínky... no a do této doby jsem se na to prostě více či méně připravovala, ať už reálnou péčí o sebe, práci s duší nebo přemýšlením a informováním se a studiem.
konec obhajoby.


občas je mi špatně z toho, že moje kamarádky jsou dost často v rolích, který nejsou vůbec dobrý. jednak kvůli nim samotným, jednak proto, že ve mě to vůči nim dělá nějakou bariéru "nedůvěry k holkám, který tohleto dělaj". je to docela blbost, ale nejde to přes hlavu. s jednou kamarádkou třeba od srpna nejsem schopná být tak uvolněná, jak dřív. ona to vnímá a moc ráda by to spravila, ale mě to nejde ovlivňovat. prostě se ve mě rozjela nějaká ostražitost. s Moňou včera se to nejdřív udělalo podobně, ale pak to samo od sebe přešlo. třetí kamarádka s podobným příběhem bydlí daleko, tak jsme v kontaktu jen přes pc a tam se to neprojevuje. jedna věc všechny tyhle tři moje kamarádky spojuje. jsou to kokety:) všechny tři vlastně nikdy anebo ne poslední roky neměly trvalej vztah. vybíraj si buď blbce nebo kluky co chtěj jen sex. velice často se zamilovávaj nebo aspoň spí se zadanejma klukama. tyhle holky si v těch svých životech frčí nějaký nefunkční kolotoče, kdy se jim opakovaně dějou ty samý věci. každej máme svý nefunkční kolotoče a některé z toho padaj vlasy, některá nemá roky menstruaci, jiná má gynekologický záněty, který nesouvisí s množstvím partnerů. všechno jsou to destrukce. proto nejsou dobrý kolotoče a z rodin otisklý vzory na podvědomí a někdy už i vylouplý do vědomí. někde se to projeví. a všechno má svou stopku. lze to přepsat.
zpět ke kamarádkám. vlastně se moje kamarádky dělí na ty s trvalým vztahem a na ty s chlapama na jednu noc. a mě jakožto zástupkyni té první skupiny ohrožují ty z té druhé. nikdy sem to takhle navenek nevybalila. ale jak nekroutím zadkem a oči si namaluju jen kvůli rande se SVÝM chlapem a když mám krátký kraťase tak mě pohledy kolemjdoucích mužů na mý nohy spíš uráží než těší..., tak mě vlastně znervózňuje, kolik žen v okolí tohleto dělá. a když občas jdu někam tančit, a já umím tančit a používat svý krásný tělo, tak tančím, protože chci tančit a cítit se. a ne vábit chlapy. no... a zpět. prostě když na mě kamarádka vybalí svý vztahový a postelový avantýry, někdy se zaseknu. co s tím? nic. úvaha.


mám se dobře. krásně. spokojeně. valná část mý harmonie vychází ze vztahu, vždycky to tak bylo. chlap myslim nahradil rodinu, z upnutí do upnutí. hledám v tom sebe sama, abych hájila primárně svý barvy a pak až vztah. ještě to neumim. hodně úvah v hlavě.
ale mám se dobře. plánujeme svatbu a budem kupovat pozemek a to je už taková ta velká dospělost, a tak chci bejt dospělá = svobodná duše. ptze ustrašená dušička, ktrerá se bojí, kdo jí ublíží nebo kde šlápne vedle..., to není spokojenost.


(chtěla bych to zarovnat do bloku, ale neumim na tomhle pc označit celej text a nechce se mi s tim otravovat:))